Zlom v kauze „benzinky u Lozíbek“: plánovaná stavba zde vyrůst nesmí

Zlom v kauze „benzinky u Lozíbek“: plánovaná stavba zde vyrůst nesmí
19. 04. 2017

Nemusíme být nutně pamětníci, abychom si vybavili „benzinku“, která stávala u křižovatky ulic Merhautovy a Hořejší, pod Lozíbkami. Z dnešního pohledu miniaturní stavba zajišťovala služby motoristům na lukrativním místě u křižovatky silnic směrem na sever a západ od Brna. Odstraněna byla roku 2005, kdy se už zásadně měnil charakter okolí, rostly nové komunikace i čerpací stanice. Plocha byla rekultivována a sloužila – jako ostatně de facto dodnes – jako bariérová zeleň při vyústění Husovického tunelu do ulice Porgesovy. V územním plánu zůstala ale plochou pro dopravu. Ocitla se v jiném dobovém i urbanistickém kontextu, v soukromých rukou. Roku 2014 byla podána i žádost o stavební povolení na projekt, který vedle výdeje nafty a benzínu zahrnoval také výdejní místo na LPG s 2 m vysokým oplocením ochranného pásma, to vše doplněno budovou o dvou nadzemních podlažích, ve které měly být prodejní plochy. K příslušenství stavby měly patřit také devítimetrové světelné poutače. Provoz měl být nepřetržitý, 24 hodin denně.

Není divu, že se takovýto plán nesetkal se zrovna vřelým přijetím místních obyvatel. V místě jsou již dnes prokazatelně překračovány hygienické limity hluku a především imisí nebezpečných látek z dopravy. Při výstavbě tunelu se jakoby pozapomnělo na kompenzační opatření, především bariérovou zeleň. Námitky podávali oprávnění sousedé, spolky a již v říjnu 2014 se připojila i MČ Brno-sever, územní rozhodnutí o umístění stavby bylo ale nakonec vydáno.

Došlo tedy i na řízení odvolací. Díky aktivitě i dobré koordinaci všech jmenovaných se podařilo doplnit úctyhodnou řadu stanovisek a vyjádření o zásadní dokumenty, které výsledek řízení nakonec zvrátily. Jmenujme např. stanovisko Ministerstva životního prostředí nebo dokumentaci k původní stavbě čerpací stanice.

Navzdory tomuto přelomovému rozhodnutí zůstává osud plochy nejasný – stále je plochou pro dopravu v soukromém držení. Hlasy, které volají po účinnějším hájení veřejného zájmu po vybudování Husovického tunelu, ale sílí a i díky dosaženému rozhodnutí je už naštěstí zřejmé, že plochu nelze „zdevelopit“ bez jakýchkoli ohledů s výjimkou těch k profitu vlastníka.

A oč se opírá zamítavé stanovisko stavebního úřadu? Z přelomového rozhodnutí vyberme:
„Původní čerpací stanice s kioskem o půdorysných rozměrech cca 13,65 x 8,17 m o prodejní ploše 49,4 m2, se dvěma výdejními stojany a parkovištěm pro obsluhu 5 x 5 m byla odstraněna v roce 2005. Z toho plyne, že minimálně 10 let zde je volné prostranství, které by se dalo charakterizovat jako zeleň. Do této plochy se nyní umisťuje nová stavba. Nedochází k pouhému nahrazení předchozí stavby novou stavbou. Dochází k jejímu rozšíření a i k rozšíření (částečné změně) účelu užívání (nyní prodejní plocha ve dvou podlažích). U původní benzinové pumpy nebyla čerpací stanice LPG, nyní je zde navržena. Původní stavba kiosku čerpací stanice byla jednopodlažní o zastavěné ploše 111,5m2, nová budova je půdorysných rozměrů 12,04 x 19,94 m, tedy o zastavěné ploše cca 240 m2. Jelikož je novostavba navržena se dvěma nadzemními podlažími, tudíž podlahová plocha nové čerpací stanice je 2 x 240 m2, což je 480 m2… dochází tedy ke čtyřznásobení podlahové plochy…

Z uvedeného je zřejmé, že se intenzita využití území daným záměrem podstatně mění, tudíž navrhovaná stavba není v souladu s ÚPmB…,  s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území…“
Stavba by narušila i pohodu bydlení. Tu Nejvyšší správní soud definoval jako „souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů… je v tomto pojetí dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku…, čistotou ovzduší, přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi pachů a prachu…“
Ministerstvo životního prostředí změnilo obecně závazné stanovisko Krajského úřadu JmK tak, že doplnilo podmínky pro realizaci stavby mj. takto: „Emise z vyvolané automobilové dopravy bude žadatel kompenzovat výsadbou izolační zeleně (trvalé travní porosty, stromy a keře fungující jako prachový filtr).“ Stavební úřad konstatuje, že výsadba na pozemcích žadatele možná není a navrhovaná výsadba (např. jeden strom v místě, kde je záměr vzdálen od obytného domu pouhých 8 m) nelze považovat za splnění této podmínky.  Vymahatelné by v místě nebyly ani další bezpečnostní předpisy, např. zákaz kouření v okruhu 10 m od výdejního zařízení.

Úřad se zabýval i subjektivními hledisky – např. potřebností stavby: „Z hlediska obecného zájmu se nejedná o stavbu nezbytnou, neboť v blízkém okolí jsou další možnosti čerpání pohonných hmot.“

Foto: zdroj Mapy.cz